Mé fiktivní já

22. prosince 2015 v 13:57
Téma týdne "Mé druhé já" vlastně nebude tak zcela o mě, jako o fiktivní postavě, které jsem dala jméno Dawsonová Denis. Vymyslela jsem si jméno z důvodu, že moje fantazie nezná mezí a celkem často si doma píšu povídky/příběhy o téhle dívce. Nechci publikovat mé skutečné já, tenhle blog pomalu vytvářím za účelem, že se z něho stane - můj vlastní vytvořený svět. A tak mi téma týdne přijde jako perfektně stvořené pro seznámení s mladou slečnou jménem Denis Dawson.
Tak jako všechny holky, tak i Denis má své dny. Na první pohled vypadá jako Anděl s hnědými kudrnatými vlasy se smaragdovýma očima, nicméně jakmile ji lépe poznáte, zjistíte, že uvnitř se skrývá ďáblík. Denis je velice zdvořilá, pomáhá stařečkům, miluje malé děti a každému věnuje svůj široký úsměv s ďolíčkem na tváři. Kdo by byl řekl, že takovému děvčeti z čista jasna přeskočí, a stává se z ní maniak - posednutý myšlenkou rozdrtit každé přizdisráče, zloducha nebo slečny alá Naomi Hatake (o té se časem taky něco dozvíte). Stačí ji sklenička bourbonu a z očí ji šlehají plameny. Nepatrné slovo na ní či její přátelé a spustí slovník plný úrážek a nadávek, nedej bože, když dojde na rvačku, na to je expert. Věčně po škole, školní tresty, a protože nemá rodiče, tak dostává zarachy přímo od vychovatelky z internátu. Jakmile se její průbojnější já dostane na povrch, tak její stydlivost mizí a vystrčí drápky. Nebojí se laškovat, flirtovat a svádět. Je milovnice sexu, svého milého často vyčerpává. Jejím velkým plusem je touha po spravedlnosti. Ať je sebevětší cholerik, tak spravedlnost u ní vždy vítězí. Neodsoudí nikoho bez poznání, má čuch na padouchy (bohužel v jejím okolí je více zlých než dobrých) a hlavně nesnese, když si někdo dovoluje na slabší.
Často bývá myšlenky úplně někde jinde než se právě nachází. Nerada vzpomíná na minulost a ráda si představuje alternativní budoucnost. Má dny, kdy bývá při hodině pozorná a prosperuje na výbornou, ale převážně se utápí ve svých představách. I přes její spravedlivé já se v duchu ráda škodolibě zasměje, když někdo uklouzne po šlubce banánu, nebo tramvajové dveře skřípnou nějakého človíčka či někdo dostane pětku a ona za jedna. Totálně si užívá, když při hodině karate, sejme chlapa, nejlépe když ho zasáhne do citlivého místečka. Bohužel se setměním přichází její citlivější já, které si víc než často vyčítá, jak je zlobivá a drzá. Sem tam upustí slzičku, někdy dostane hysteráky a balení papíráků ji jednodušše nestačí. Žvanění patří mezi její nejoblibenější koníčky, avšak umí být i zaprdnutá a umanutá, že s nikým dlouhé hodiny nepromluví ani slůvko.
Denis Dawson je zkrátka komplikovaný člověk s příliš častou změnou nálad. V hodně věcech jsem jí podobná, ale s tím rozdílem, že u mě více září pozitivní Já. Denis Dawson bohužel miluje spravedlivost a přátele nade vše, což v ní probouzí temnější stránku. Stránku, kterou když načnete, máte co dělat, abyste ji zase zavřeli. Její krutost je jen ve jménu lásky, přátelství a touze po lepším světě.
Defakto - tahle dívka je přesně taková, jakou bych chtěla být já. Dawson Denis sahá do mých hlubokých přání. Vytvořila jsem si fiktivní druhé já.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama